Pokud byste se snad někdy ve svém životě, a lhostejno zda zamlada nebo až ve věku notně pokročilejším, rozhodli, že si chcete jít hrát na vojáky nebo na četníky pronásledující nebezpečné zločince, máte naději. Můžete si to dopřát, a nemusíte tak ani činit někde na veřejnosti, kde by si okolí mohlo významně ťukat na čelo a posílat vás na psychiatrii nebo brblat něco o zkažené mládeži a o tom, že tohle tedy za jejich mladých let nebylo.
Dnes už jsou i místa, kde můžete takovou hru na vojáky provozovat bez rizika znemožnění se a zároveň i v té nejvyšší kvalitě, jakou byste si někde venku na hřišti či louce nikdy nemohli ani představit, o bitvě v obýváku už ani nemluvě.
Tato možnost se jmenuje laser game Praha a tím, co se tu nabízí, je zábava ve válečnickém duchu určená pro kolektivy. Lhostejno zda složené z kamarádů, spolupracovníků, příbuzných nebo třeba zeťáků a tchýní. Lhostejno proto, že zde používaná ‚munice‘ nemůže nikomu ublížit a zdejší erární zbraně jsou rovněž zcela neškodné. Takže svolávat sem výhradně své nepřátele, aby je člověk odstřelil, nemá smysl.
Pokud chce někdo zažít takovouto nezapomenutelnou akci, stačí mu sem zajít. Člověk tu dostane erární vestu se senzory a laserovou pistoli a bitva v aréně může začít. Člověk si tu užije plno laserových efektů, užije si legraci i napětí, protáhne si tělo. Což vše prostě musí, chce-li postřílet co nejvíce svých soupeřů a dosáhnout tím co nejvyššího skóre, za které ho ale po skončení hry nepřijdou zatknout. Protože není možné, aby si tu někdo nějak ublížil.
Zvládne to každý, klidně i ten, o kom Jiří Dědeček zpíval „živýho mě nedostanou, nikdy více tepláky, volám s tváří ošlehanou hospodskými větráky“. A namísto aby onen lítý boj účastníky rozkmotřil, zpravidla je ještě více stmelí. Protože taková společná střílečka, to je něco! Něco, co si budou chtít všichni zaručeně zopakovat. Což jim laser game Praha kdykoliv ochotně umožní.
